|
|
| Zdobení kraslic souvisí s lidovým velikonočním
zvykem, ve kterém vajíčko bylo symbolem plodnosti, lásky a věrnosti, ale
také symbolem jara, slunce, tepla, radosti, nového života. V Čechách a na
Moravě se zdobení kraslic rozvinulo ve velké míře. Původně se zdobila pouze
plná vejce a byla určena jako velikonoční dar. Kraslice se zdobily několika různými způsoby. Nejrozšířenější technikou zdobení byla vosková batika. Na vejce se nanáší včelí vosk a barvy několikrát za sebou. Po nanesení všech vrstev se vosk rozpustil a setřel a na vajíčku se objevil barevný vzor. Na Valašsku jsou to batikované kraslice na tmavém podkladě. Na jedné straně je ornament, na druhé text. Nejpestřejší kraslice se složitými geometrickými vzory se malují dosud na jihozápadní Moravě (okolí Vranova, Ostrožské Nové vsi a Uherského Hradiště). Na jihovýchodní Moravě se vajíčko nabarvilo a pak se potřela včelím voskem všechna místa, která měla zůstat barevná. Kraslice se pak na několik hodin ponoří do vody a kysaného zelí a vyleptá všechna místa nepokrytá voskem. Vyškrabávané kraslice se užívalo na severní Moravě a také v Čechách (okolí Plzně). Barva se odstraňovala špičkou nože nebo špendlíkem. Vajíčka polepená geometrickými vzory z kousků slámy jsou z Hané. |
||
 |
 |
 |
|
Kraslice - zleva: jihočeské, slovácké, hanácké a valašské
|
Vosková batika
|
Vyškrabávání
|
|
|
