|
|
| Tradice českého sklářství sahá až do 14. století. Ve 2. polovině 18. století začalo vznikat sklo lidové. Vyráběly se menší hruškovité nebo šestiboké lahvičky s úzkým hrdlem, malované emailovými barvami, malé lahvičky na šňupací tabák, skleněné tabulky, na něž se malovaly obrázky. Technika zhotovení obrázku na skle spočívalo v tzv. podmalbě. Pod sklo se položila šablona (rytina nebo malovaný obrázek), kterou autor obkresloval. Nakonec se malba přelepila tmavým podkladem, přetřela stříbrnou barvou apod. Obrázek se pak ještě vsazoval do dřevěného rámečku. Obrázky sloužily jako výzdoba světnic a většinou mají náboženskou tématiku (obrázky světců, scény ze života Krista). Nejstarší střediska výroby byly zejména v Pohoří na Šumavě a v severních Čechách. Později se obrázky malovaly i jinde - v podhůří Orlických hor a ve Slezsku. | |
 |
 |
|
Pryska ze západních Čech, polovina 19. století (Plzeň)
|
Způsob malování obrázku s náboženskou tématikou na sklo
|
|
|
