Tkalcovství

 

Tkalcovstvím se v českých zemích zabývali především muži, zatímco ženy vykonávaly jen pomocné práce. Základními materiály k výrobě lidového textilu byly len, konopí, vlna, výjimečně hedvábí a od 19. století bavlna. Plátna, valchované vlněné a polovlněné látky zůstávaly většinou v přírodních režných barvách. Vzorovanými textiliemi byly především kanafas (nejčastěji černobílý, modrobílý), činovatě s bílou, červenou a černou a valchovaná celovlněná sukna (modrá, červená, zelená a rezavá).
  • Konopí a lněné plátno se tkalo na celém území českých zemí. Hrubé druhy plátna sloužily jako pytle a plachty, jednobarevná plátna střední kvality se používala na součásti mužského pracovního oděvu (košile, kalhoty, vesty), na ženské všední košile, sukně a zástěry, na prostěradla, ubrusy, potahy slamníků. Tenká plátna byla materiálem k šití svátečních oděvů.
  • Vlněné tkaniny se dělí na valchované a nevalchované. Z nevalchovaných tkanin (zvaných šerka, mezulán aj.) se šily na celém území Čech a Moravy především ženské sukně, na Chodsku mužské kabáty. Druhou skupinu vlněných látek představují valchovaná sukna - většinou jednobarevné sukno se používalo především k šití součástí mužského oděvu. Zhotovovaly se z něj haleny a kalhoty (Valašsko, Slezsko), v některých oblastech prostá obuv a koňské houně.
 
Činovatě z Horňácka (Uherské Hradiště)
Tkaní na tkalcovském stavu

Zpět Domů